PAW16: Zolcna

Děda Lebeda má o ranním vstávání takovou průpovídku. Občas mi taky nějaká jadrná uklouzne, ale všechno je rázem zapomenuto, jakmile vykoukne ta žlutá kulatá věc. Letos už to byla víc společenská událost než focení, nakonec se ale zadařilo.

PAW15: Dva ptáci a dvě kupy

Onehdá bylo po ránu tak nádherně, že se nedalo zůstat v posteli a jenom se na to koukat z okna. Výšlapem na Černou Nisu jsem se notně zahřál, ale stálo to za to. Naprosté ticho, bezvětří, na břehu ještě sníh... Co je víc!

PAW14: Jak sáňky na jaře...

Být natěšený jak sáňky na podzim, víceméně dobrá věc. Být jak sáňky na jaře je dobré už o něco méně. Skoro jsem si umínil, že se za půl roku přijdu podívat, jak to s tím těšením dopadlo.

PAW13: Nový začátek

Tak dlouho jsem si s tou myšlenkou zahrával, až se neuvěřitelné stalo skutkem, jak píše BH, a po šesti letech je ze mě zase student. Doufám, že se konfrontace vysokého školství a návyků z automotive odehraje beze ztrát na životech:-)

PAW12: Zkroucený buci

Konec v Hodkovicích, stavění kuchyňský linky, příprava na to pražský běhání, na focení moc času nebylo. Tohle je nedělní ranní, černobílá a téměř čtvercová. Ufff.

PAW11: Syrová a mlhavá

Když už to s pulmaratonem začalo vypadat nepříjemně reálně, chodil jsem běhat ráno před prací kolem přehrady. A jednou se to takhle hezky zamlžilo.

PAW10: La Strada

Občas se mi stane, že si připadám jako ve filmu. A když jsme se vraceli od soutoku, byl to uplnej Fellini...