neděle, května 25
PAW20: Drobné radosti
Jsem šel tuhle do města tisknout nějaký životopisy na lepší papír, abych krapet representoval, když na to přijde, a zastavil jsem se v krámu, co je hned vedle. Strávil jsem tam celý odpoledne. Teď jsem veselej jak beruška. Vždycky jsem ji chtěl, teď ji mám. Konečně zní Jarmila tak, jak má:-)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
5 komentářů:
zadr:-) ¿ty sis koupil dvanáctistrunku? ta se ti ale do baťůžku nevejde:-) ¿ a ta co je opřená o zeď v obývaku no te sirve? jejeje
čaj
¿tobe nestaci mandolina nebo s cim si to chtel chodit po kopcich? prijemna fotka, jeste ze jsem ji videl uz na koleji, v praci je dost temna ;) mej se, Zbyna
blani: no jo, už je to tak. do baťůžku nevejde, ale do soba jo:-) Ta v obýváku už teď na půdě... guess why:-)
zbyna: Dík. V práci temná, řikáš... hmm. Ještě že jsem zase nezkoušel nějaký hdr:-)) Mandolina je jinak gut, ale tohle je mazec:-) Ale po kopcích bych to teda tahat nechtěl, to zas ne.
Drobne radosti rikas, jo :-) Abys, hochu, zacal nacvicovat. Jiz se tesim, az si budu moc neco poslechnout, hezke hezke :-)
No je to taková drobnůstka:-) Taky už se těšim, že zabékáme! Zkusim zatim natrenovat tu písničku o tom kalifornskym hotelu... ta má docela dobrou předehru na dvanáctistrunný pádlo:-) Ciaociao.
Okomentovat