neděle, února 28
PAW01: Stíny a duchové
Tohle je pohled dolu Lazebnickým vrchem, uličkou tak prudkou, že ji onehdá při mistrovství světa nechali zavřít, aby se se náhodou někomu cestou z pivního stanu něco nestalo. Nastavujíc už potřetí exposici, jsem si vůbec nevšiml, že mi leze chodec do záběru. Nakonec právě až ta chodící čmouha tomu dala ten správnej šmrnc.
čtvrtek, února 25
PAW49 - PAW53
V prosinci se nějak stalo, že jsem udělal všehovšudy pouhých sedmnáct fotek. A jistota je, že rozhodně byly týdny, kdy nevznikla ani jedna. Udělám tudíž malý podfuk jako loni v září a dám za pět týdnů pět fotek, lhostejno z kterého týdne.
První fotka je plácnutá jednou ráno cestou do práce kolem nonstopáče. Před Vánocema už pracovní morál neni a přišlo mi to celkem trefný, toužit po hospodě a šourat se do práce.
Další fotka je portrét mých dvou nejvěrnějších běžkařských parťáků. Touhle dobou jsme teda ještě běhali s keckách a s hůlkama, anžto teta Kateřina letos ne a ne nasněžit, ale to odhodlání tam rozhodně bylo i na suchu.
Tuta je z procházky kolem liberecké přehrady, toho času notně zamrzlá. Na Ještědu se na uměláku už lyžovalo o stošest, na druhé straně údolí bylo ale sucho.
Další je hra se světlem, bokehem a kozama. Variant na tento motiv vzniklo několik, tahle byla nejvíc vyvážená, nejlíp rozostřená, kozy byly pořád stejný...
Poslední fotka je z hráze liberecké přehrady, kdy jsem si jednou navečer trochu pohrával s clonou a paprskama luceren. Chtělo to stativ.
Tak to by bylo. Ušouraný rock 2009 je konečně za námi, teď na to vlítnu. Fakt jo!
První fotka je plácnutá jednou ráno cestou do práce kolem nonstopáče. Před Vánocema už pracovní morál neni a přišlo mi to celkem trefný, toužit po hospodě a šourat se do práce.
Další fotka je portrét mých dvou nejvěrnějších běžkařských parťáků. Touhle dobou jsme teda ještě běhali s keckách a s hůlkama, anžto teta Kateřina letos ne a ne nasněžit, ale to odhodlání tam rozhodně bylo i na suchu.
Tuta je z procházky kolem liberecké přehrady, toho času notně zamrzlá. Na Ještědu se na uměláku už lyžovalo o stošest, na druhé straně údolí bylo ale sucho.
Další je hra se světlem, bokehem a kozama. Variant na tento motiv vzniklo několik, tahle byla nejvíc vyvážená, nejlíp rozostřená, kozy byly pořád stejný...
Poslední fotka je z hráze liberecké přehrady, kdy jsem si jednou navečer trochu pohrával s clonou a paprskama luceren. Chtělo to stativ.
Tak to by bylo. Ušouraný rock 2009 je konečně za námi, teď na to vlítnu. Fakt jo!
neděle, února 14
PAW48: Dolů nebo nahoru
čtvrtek, února 11
PAW47: Přes údolí
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)